|
|
Zákonné ručení v právu kapitálových společností
Vrba, Milan ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent) ; Josková, Lucie (oponent)
Jednotlivé případy zákonného ručení jsou v právu kapitálových společností poměrně četné. Nakolik dosud schází dílo, jež by se tomuto tématu věnovalo komplexně a dostatečně podrobně, klade si disertační práce za cíl takovéto komplexní zpracování tématu nabídnout. První kapitola analyzuje ručení jako institut obecného závazkového práva. Poukazuje na hlavní vlastnosti ručení a zabývá se právy a povinnostmi dotčených subjektů. Pozornost je věnována subrogaci, spoluručení, zániku ručení a promlčení práv z ručení plynoucích. Druhá kapitola je věnována zákonnému ručení společníků kapitálových společností. Je ukázáno, že společníci mohou ručit jak za dluhy, tak za pohledávky společnosti. Třetí kapitola se soustředí na ručení členů orgánů. Vedle odpovědnosti za újmu využívá korporační právo ruční jako zvláštní sankci za porušení povinností členy orgánů. Jednotlivé případy jsou podrobeny kritické analýze. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na ručení vlivných osob. Rozebírá ručení vznikající ze zneužívajícího ovlivnění, neodvracení úpadku ovlivněné osoby a porušení podmínek diskvalifikace z výkonu funkce člena orgánu. V závěru jsou shrnuty hlavní funkce zákonného ručení. Název: Zákonné ručení v právu kapitálových společností Klíčová slova: kapitálová společnost, zákonné ručení, společník, člen orgánu, vlivná osoba
|
|
|
Zánik funkce (člena) orgánu kapitálové obchodní společnosti
Oulíková, Lenka ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
Shrnutí Práce se zaměřuje na jeden ze způsobů zániku funkce (člena) orgánu obchodní společnosti, odstoupení z funkce. Zvažuje hledisko dvou protichůdných zájmů, ochrany společnosti a ochrany funkcionáře. První část se zabývá několika spornými otázkami, které vznikají při výkladu ustanovení § 66 odst. 1 ObchZ, zejména způsobem oznámení odstoupení orgánu společnosti, co se rozumí zasedáním, které mělo odstoupení projednat, kdo a zda má povinnost svolat valnou hromadu k projednání odstoupení a jaké jsou důsledky jejího nesplnění. V práci se konstatuje, že cílem účinné úpravy odstoupení z funkce je ochrana funkcionáře i společnosti. Z judikatury plyne, že ochrana obou cílů je rovnocenná a jejich zachování je nutno zvažovat v konkrétní situaci. Oznámení odstoupení je podle judikatury možné učinit na zasedání orgánu nebo doručením společnosti, čímž se o něm dozví i orgán příslušný k projednání a vzniká mu zásadně povinnost odstoupení projednat na nejbližším zasedání. Odstupující funkcionář by však měl učinit vše, co lze po něm rozumně požadovat, aby příslušný orgán měl možnost odstoupení projednat. V případě, že své povinnosti nesplní, ač to bylo v jeho moci, k zániku funkce by dojít nemělo. S ohledem na ochranu funkcionáře před nuceným setrváním ve funkci nelze považovat svolání valné hromady nebo uvedení na...
|
host ::
RSS.